Pracovní postup
Betonová směs minimální pevnostní třídy C20/25 a větší je dopravena na místo realizace a ukládky podlahové konstrukce v auto domíchávači. Není-li možné betonovou směs ukládat přímo z auto domíchávače, obstará další dopravu betonu na místo ukládky mobilní, nebo stabilní čerpadlo betonových směsí. Betonová směs se ukládá na předem připravené podloží splňující dané požadavky tj. bez děr, velkých nerovností atd. U navážených a následně hutněných podloží by měla být provedena tzv. tlaková zkouška, která odhalí, zda je podloží správně zhotoveno. Podkladní podloží pod průmyslovou podlahu, může být opatřené případnou hydroizolací či tepelnou izolací, je-li toto požadováno ze strany zákazníka nebo SD. Vždy však musí být podloží odděleno od betonové desky silnější folií např. T200, která zajistí, aby záměsná voda z betonu neunikala do podloží.
U větších realizovaných ploch, zákazníkům doporučujeme na podkladní podloží dát nejdříve geotextilii s min. 250 g/m2 a až na ní teprve již zmíněnou folii T200. Geotextilie společně s folií zajistí nově realizované podlaze nižší kluzný odpor vůči podloží, způsobené vlivem smršťování, které probíhá zejména v době zrání podlahy. Při betonáži podlahové desky větší než 150 mm se provádí vibrování ponorným vibrátorem k minimalizování sedavosti betonu a k eliminaci nežádoucích vzduchových bublin obsažené v betonu. Dle stavební dokumentace, nebo požadavku zákazníka, se za pomoci leaserové měřící techniky, určí výškové body podlahy a zhotoví se viditelné tzv. „terče“, které budou propojeny stahovací hliníkovou latí do jednotlivých řad (platky). Vzdálenost mezi řadami je cca 60-80 cm. Dále se provede hliníkovým stahovacím (hrablem) stažení přebytečného betonu mezi jednotlivými řadami (platkami) a následné zavibrování plovoucí motorovou vibrační lištou a zatažení finálním hladítkem. Následně nastává technologická pauza (schnutí) až do částečného zavadnutí povrchu betonové desky, kdy je lehce pochozí.
Jakmile povrch betonové desky umožní opatrnou chůzi, nastává pravý okamžik pro další fázi realizace průmyslové podlahy v podobě strojního „otevření“ částečně zavadlého povrchu betonové desky pro následnou aplikaci cementových vsypů nebo potěrů. Po aplikaci vsypu se vsyp ponechá pár minut vstřebávat povrchovou vlhkost z betonu. Případná suchá místa na povrchu aplikovaného vsypu se navlhčí vodou a následně strojově a za pomoci „diskových kotoučů“ dochází tzv. rozjetí vsypu a k jeho zatlačení do povrchu betonu. Tento postup s důrazem na načasování jednotlivých úkonů, je nezbytný pro maximální přilnutí vsypu k povrchu betonového podkladu, aby nedocházelo k nežádoucímu oddělování vsypu od betonu v době strojního hlazení anebo v době užínání podlahy. Následné strojové hlazení se provádí ve dvou fázích až do dosažení požadované úrovně. Pro zajištění nejlepšího výsledku v podobě maximalizování povrchové odolnosti podlahy, musí být povrch podlahy již na pohled celiství, hladký a částečně lesklý. Na povrchu již vyhlazené „vyleštěné“ podlahy se mohou místy vyskytnout jemné povrchové kruhové škrábance způsobené ocelovými hladícími lopatkami, které jsou známkou toho, že strojové „vyleštění“ proběhlo v nejvyšší možné míře pro dosažení maximální povrchové odolnosti. Tyto občasné jemné a povrchové kruhové škrábance, nejsou na závadu a po aplikaci finálního ochranného vytvrzovacího nástřiku na bázi ředidel např. FORTECOAT 1425 a vyzrání podlahy nejsou ani viditelné. Ochranný vytvrzovací nástřik, který se nanáší na povrch podlahy bezprostředně po jejím vyhlazení např. FORTECOAT 1425, také slouží jako ochrana proti rychlému odpařování záměsné vody z betonu a tudíž k potřebnému zpomalení zrání betonu, zejména při realizaci v teplejším období. Jakmile je podlaha dokončena a zaschne aplikovaný ochranný nástřik, provede se nařezání smršťovacích řezů cca. do 1/3 tl. podlahové desky, pro snížení celkového pnutí a smršťování celé podlahy s usměrněním do jednotlivých menších částí, které jsou na sebe navzájem víceméně nezávislé. Tyto menší části (smršťovací celky) tak slouží k max. eliminaci možného rizika vytvoření nežádoucích a nevzhledných „divokých“ trhlin v podlaze a to zejména v době samotného zrání podlahy (schnutí). Množství smršťovacích spár a tím pádem četnost a rozměry smršťovacích celků určuje několik faktorů, jako např. rozměry a tloušťka podlahy, půdorysný tvar, na pevno osazené prvky jako např. odvodňovací kanály, vpusti, sloupy, vyčnívající rohy zdí atd. atd. Smršťovací spáry se po nařezání vyčistí a vyplní pružným PVC klínovým profilem. Smršťovací spáry mohou do určité míry měnit svojí šířku i v době, kdy je podlaha již dávno vyzrálá a to např. vlivem působení rozdílných okolních teplot, povrchových teplot, zatížení nebo vlhkosti. Z těchto důvodů může dojít k propadnutí PVC profilu do spáry, který lze ale nahradit silnějším profilem, nebo pružným tmelem.
Pozn.: Zhotovenou průmyslovou podlahu, lze plně užívat až po uplynutí min. 28 dnů od jejího dokončení. Po aplikaci ochranného vytvrzovacího nástřiku, je povrch podlahy celoplošně lesklý a tmavý vlivem nahromaděné a uzavřené vlhkosti (což je žádoucí) pod povrchem ochranného nástřiku. V průběhu zrání (schnutí) podlahy, bude postupně docházet k nestálobarevnosti v podobě přibývání světlých míst (vyschlá) a tmavých míst (vlhká) s tím, že čím delší doba od realizace podlahy uplyne, tím méně tmavých míst (vlhkých), se bude na podlaze vyskytovat. Po úplném vyschnutí podlahy, se barevný odstín podlahy zcela sjednotí. Dobu schnutí průmyslové podlahy, pro úplné barevné sjednocení nelze jasně definovat a je plně závislá na tloušťce betonové desky, pevnostní třídě betonu, umístění podlahy a klimatických podmínkách v době realizace s přihlédnutím k aktuálním teplotám a vzdušné vlhkosti. U průmyslových podlah, pod kterými není zhotovená hydroizolace, nemusí k úplnému barevnému sjednocení dojít nikdy a to vlivem působení spodní vlhkosti. Tato povrchová odstínová odchylka způsobená spodní vlhkostí je však vice či méně nepatrná.